Veletrh TEFAF v Maastrichtu, březen 2013

02.05.2013, 11:12, JUDr. Milan Čapek

 

Každoročně v polovině března probíhá v jihonizozemském městě Maastricht nejprestižnější prodejní veletrh výtvarného umění TEFAF (The European Fine Art Fair). Tento veletrh nemá dlouhou tradici, letos probíhal teprve 26. ročník, ale za tuto dobu si vydobyl čelné postavení mezi podobnými komerčními projekty. Svědčí o tom účast více než 250 nejprestižnějších galerií a průměrně 70.000 návštěvníků, z kterých je téměř polovina ze zahraničí. Pro TEFAF je charakteristické zaměření sortimentu na klasické starožitnosti a staré mistry, kterých je na veletrhu vždy převaha. Organizátoři se však snaží návštěvníkům nabídnout co možná nejširší spektrum uměleckých děl, proto jsou na veletrhu i sekce antického umění, mimoevropského umění, středověkých rukopisů, šperku, designu a moderního umění.


          Letošního ročníku se zúčastnilo 265 galeristů z 20 zemí. Nejvíce galerií bylo z Velké Británie (74), silně zastoupení jsou i největší obchodníci z USA, Francie, Německa a Holandska. Z České republiky zde nikdo nevystavoval. Jestli si správně pamatuji, pouze před třemi lety zde měl stánek Jiri Svestka Gallery, který tehdy nabízel olej od Františka Kupky, plastiku od Otty Gutfreunda a několik pláten Veroniky Holcové.

 

Pohled do stánku pařížské galerie Kugel



          Pro galeristy a starožitníky mající zájem zde prodávat své zboží, platí velmi přísná pravidla ohledně kvality a autenticity nabízených děl. Organizátoři disponují týmem 200 expertů, kteří prověřují každý z více než 30.000 exponátů. Například komisi pro posuzování porcelánu předsedá světově uznávaný specialista na míšeňský porcelán Ulrich Pietsch, ředitel sbírek porcelánu v Drážďanech. Pro prodávající galerie jsou vydány písemné podmínky, které jejich zboží musí splňovat. U porcelánu a keramiky je dovoleno nabízet pouze kusy do roku 1850. Jednotlivé předměty mají být prodávány v původním stavu, neměly by být výrazněji restaurované a není dovoleno nabízet staré kusy, které jsou později doplněny malbou nebo montáží. Takto tvrdé podmínky zaručují potenciálním kupcům skutečně to nejlepší zboží, které je v současnosti na trhu. 
 
          Tradičně nejatraktivnější je na veletrhu nabídka starých mistrů. Vrcholy letošního ročníku byly Portrét muže od Diega Velazqueze, Ukřižování od Jana Breughela staršího, Portrét starého muže od Jana Lievense, rozměrné plátno Setkání Odysea a Nausicy od Jacoba Jordaense nebo olej Matka s dítětem od Egona Schieleho. Z českého malířství byl zastoupen Mistr vyšebrodského oltáře s drobnější deskou Svatý Vojtěch a Svatý Prokop, dále František Kupka s Abstraktní kompozicí nebo Bartolomeus Spranger s větším plátnem Venuše a kupido.


 

Dvorní šašek Fröhlich, porcelán, Míšeň, návrh J. J. Kändler, 1738


          Ze starožitností jsou zde k vidění díla, která zná Čech pouze z muzeí. Silně je zde zastoupené středověké umění, především iluminované rukopisy, francouzská slonovina a limožské smalty. Tradičně bohatá je nabídka francouzského barokního nábytku od předních ebenistů a celkově barokního dekorativního umění francouzského původu. Několik specializovaných obchodníků zde nabízí opravdu špičkové hodiny, ikony, koberce, šperky, stříbro, ale i barokní kožené tapety. Překvapivě malá je nabídka skla, kterému se zde žádná galerie nevěnuje a nabídka porcelánu, který zde nabízejí pouze dvě galerie. Z porcelánu byla nejzajímavější váza s motivem ptačí klece ze sbírek Augusta Silného z Japonského paláce. Vázu navrhnul v roce 1730 Georg Fritsche a malbou dekoroval Johann Höroldt.

          Několik galeristů se snaží svojí nabídkou "vybočovat z řady" a na TEFAFu vystavují předměty, které spíše než výtvarnou hodnotou zaujmou svým příběhem nebo extravagancí. Takovým exponátem bylo osobní pečetítko cara Mikuláše II. Toto zlaté pečetítko z dílny Carla Fabergé obsahovalo kulku vystřelenou na cara při pokusu o atentát v roce 1906 v Petrohradu. Druhým takovým dílem bylo domnělé žezlo biblického krále Davida. Toto žezlo pocházelo ze sbírek Petra Voka z Rožmberka a daroval jej jeho synovec Jan Zrinsky ze Serinu v roce 1608 císaři Rudolfu II. Ve skutečnosti se jednalo o dřevěný kyj waka pocházející z ostrova Fidži. Jakým způsobem se tento etnografický artefakt dostal do Čech, už asi nikdo nezjistí.

Gotická Madona s Ježíškem, pískovec, Normandie, 1. čtvrtina 14. století


          Přestože si český návštěvník s největší pravděpodobností na veletrhu nic nekoupí, je jeho návštěva přínosná z několika důvodů. Uvidí, že nejenom v muzeích a galeriích je k vidění opravdu špičkové umění, navíc se s tímto uměním úspěšně obchoduje. Z nabídky a erudice galeristů si uvědomí, že obchodníci mají často uměleckohistorické vzdělání a při své práci úzce spolupracují s odbornými institucemi. I pořadatelé veletrhu se pyšní skutečností, že kooperují se špičkovými experty při přípravě a že ředitelé a kurátoři světových galerií jsou častými návštěvníky a zároveň i kupci uměleckých děl. Mně osobně nejvíce fascinuje specializace jednotlivých galeristů, jejich znalosti o dílech a snaha o kvalitní a originální prezentaci uměleckých děl, která se často blíží kvalitám muzejních expozicí.

Tuto informaci napsal pro naše webové stránky pan Ing. Mgr. Miroslav Zika, znalec užitého umění z aukčního domu Dorotheum. Společnost přátel UPM mu za tento příspěvek vřele děkuje.

 

 
« Zpět


Diskuse: "Veletrh TEFAF v Maastrichtu, březen 2013"
Datum: Jméno: Komentář:
- Žádné komentáře -
Přidat komentář | Zobrazit všechny komentáře