UMĚLECKOPRUMYSLOVÉ MUZEUM PŘED REKONSTRUKCÍ

14.06.2012, 10:15, JUDr. Milan Čapek


Členka naší společnosti paní Mgr. Mirka Humplíková hovoří s ředitelkou UPM v Praze PhDr. Helenou Koenigsmarkovou. PhDr. Helena Koenigsmarková

 

Rozhovor se uskutečnil 05.června 2012.



M.H.: Paní doktorko, přes dvě desetiletí stojíte v čele UPM, před šestnácti lety jste byla i u zrodu Společnosti přátel UPM…
“Snahy založit takový spolek byly i v minulosti. V první polovině devadesátých let jsem prošla školou holandského muzejního managementu, pořádanou v Čechách a v Holandsku. Holanďani, ale třeba i Američané, jsou v těchto spolcích velmi aktivní. Tyto organizace dobrovolně pracují ve prospěch muzeí, pomáhají plnit jejich služby, vedou například i obchody v těch muzeích a podobně. Čekali jsme na podobnou transformaci muzeí   v neziskové společnosti v 90tých letech... 

A založit Společnost přátel UPM se podařilo… „

M.H.: Co znamená v praxi vést uměleckoprůmyslové muzeum, instituci tohoto druhu?
“V UPM pracuji už čtyřicet let. Můj vztah k němu je velmi hluboký. Budova sama o sobě, lidé, kteří tu působili, budovali sbírky…Moje zodpovědnost je tedy navíc zavazující za generace, které o něco usilovaly. Proto jsem taky trpělivější v prosazování nových projektů, je třeba čas. „

M.H.: Budova Josefa Schulze otevřená v roce 1900 s prvními expozicemi, byla myšlena jako chrám umění a poznávání. Má stále úžasného genia loci, už polohou vedle židovského hřbitova, působí poklidně, i když zde probíhá spousta akcí. Jak to bude s rekonstrukcí?
„Rekonstrukce začnou příští rok. Od střechy. Stavba nového depozitáře pro sbírky je zpožděna. Ale doufáme, že v roce 2015 bude muzeum znova zpřístupněno. „

M.H.: Změní se výstavní sál? Je docela malý, je v něm vybudována nástavba, o něco zvětšuje prostor…
„Ta zmizí. Ale otevřou se prostory, které byly dosud veřejnosti nepřístupné, byly tam depozitáře. Po rekonstrukci tak bude mít muzeum další dva výstavní sály pro časové výstavy. V prvním patře doplní stávající, ale upravenou expozici sál historického nábytku a prací ze dřeva. Neměli jsme pro něj dosud místo. Druhé patro UPM bude věnováno designu 20. století a flexibilním déle trvajícím expozicím“

M.H.: Jak bude UPM mezitím fungovat?
„V minulých letech jsme se řídili zásadou, že se zlepšením kvality prostředí jak pro sbírky, tak pro osazenstvo i návštěvníky neotálíme, i krátká doba stojí za změnu. Vylepšili jsme zde co se dalo, zregenerovali jsme zahradu.Uspořádali jsme desítky výstav, zejména pro zahraničí. To dnes vlastně není možné kvůli kauze Diag Human. V době oprav se budou chystat nové expozice, zpracovávat sbírky v digitalizované podobě pro uložení v novém depozitáři, připravovat publikace, nové webové stránky atd.atd..“

M.H.: Kolik výstav se realizovalo během “ vašeho“ období?
„ Průměrně tak třináct, čtrnáct ročně, doma i v zahraničí. Ale také každý rok cca 70 – 80 různě velkých zápůjček sbírkových předmětů, často rozsáhlých konvolutů. Řekla bych tedy určitě něco kolem 400 výstav či zásadních spoluúčastí. Víte, mně je líto každé výstavy když končí. Já bych to ráda zachovala, nejradši bych byla kdyby vzniklo Muzeum výstav… Ostatně, máme něco takového v plánu. Během rekonstrukce chceme pracovat na virtuální prezentaci těchto realizovaných akcí pro webovou stránku, aby se aspoň takto uchovaly…“

M.H.: Muzeum má dnes jistě kolem 500 tisíc sbírkových předmětů, stovky knih v nádherné knihovně s barokními regály, na padesát tisíc fotografií. Sklo, keramika, porcelán, nábytek, kovy, design, textil, móda, grafika… Který předmět máte nejradši?
„Ještě před ředitelováním jsem zpracovala disertaci na téma Středověké poutní odznaky ze sbírek UPM. Byly to vlastně suvenýry z poutí. Takový drobný důkaz, že člověk někde byl. Třeba že navštívil Santiago de Compostela, Cáchy, Řím apod. Ve vrcholném středověku se jich vyrábělo na poutních místech stovky či tisíce. Nejvíc asi ve Francii a Nizozemí, kde jsou v posledních letech díky detektorům kovů objevovány ve velkém množství. Naši sbírku nakoupil Vojtěch Lanna pro muzeum koncem 19. století přímo z Paříže, kde byly nacházeny při regulaci Seiny.

M.H.: Máte asi ráda středověk?
„Ano, nejvíc ten český: Karla IV., Václava IV.,14. století. Tehdejší zlatnictví, ale i malbu…“

M.H.: A z užitého umění?
„Odjakživa mám ráda biedermeier. Je pohodlný, funkční, estetický. Slouží člověku. Máte kam dát kytku…Intimita toho nábytku je dokonalá. Dodnes se s ním dá žít.“

M.H.: Jaký druh lidí dnes chodí do UPM?
„Ze šedesáti procent cizinci. Domácí lidé chodí spíš na výstavy. Teď ale např. děláme výstavy i ve stálé expozici, kdy přijdou i čeští návštěvníci znovu a vidí, že i tam máme nové věci.“

M.H.: Dějiny UPM jsou jakoby dějinami prosperity. Souvisí to s ekonomickou úrovní země. Jde o vizuální kulturu, vkus.Jak vidíte vývoj? Neskončí to nakonec tak, že si budeme v supermarketech na periferiích kupovat výlisky z Tchajwanu?
„Určitě ne.Zájem a potřeba kvalitních užitkových věcí se vždycky pohybuje ve vlnách. Např. se téměř za disidentských podmínek podařilo udržet v sedmdesátých a osmdesátých letech umělecké řemeslo v ÚLUV, Krásné jizbě atd. Privatizací a restitucemi v 90tých letech naopak paradoxně velká část toho zanikla. Ale řekla bych, že dnes touha po individuálních, řemeslně kvalitních předmětech, nejenom pro dobrém designu, zase vzrůstá.“

Děkuji.
Mirka Humplíková

 
« Zpět


Diskuse: "UMĚLECKOPRUMYSLOVÉ MUZEUM PŘED REKONSTRUKCÍ "
Datum: Jméno: Komentář:
- Žádné komentáře -
Přidat komentář | Zobrazit všechny komentáře