Historie

Prudkým nástupem průmyslové revoluce v Čechách koncem 19. století začala upadat kvalita i estetická úroveň výrobků, a tak idea založení Uměleckoprůmyslového musea v Praze (v roce 1885) byla vedena snahou o trvalé uchování uměleckoprůmyslových předmětů všech možných oborů a materiálů.

 

Zakladatelkou a vlastně i majitelkou byla sice Obchodní a živnostenská komora se svými bohatými mecenáši, ale neméně důležití byli ti větší i menší dárci, kteří obohacovali svými dary sbírky, a pak i lidé, přispívající jinak, třeba prací a odbornou pomocí, k rozvoji muzea.

 

Celá ta léta existence až do znárodnění v r. 1948 se tito „přátelé muzea" zřejmě nijak neorganizovali, ale myšlenkou ustanovit si muzejní spolek „pro mimořádný zájem" se zabýval již Poradní sbor, řídící orgán muzea, již v roce 1947.

Název spolku mění se poté na Klub, jehož stanovy navrhl JUDr. J. Sucharda, a které byly téhož roku řádně přijaty a vytištěny.

 

Uvádíme z nich alespoň ty, které jsou stále platné a současná Společnost se jimi řídí.

  1. Šířit ve veřejnosti osvětový a hospodářský význam muzea a budit o ně a jeho činnost zájem.
  2. Přispívat k rozrůstání muzejních sbírek a knihovny muzea.
  3. Přičiňovat se o zdokonalování budovy muzea a všech jejích zařízení.
  4. Zvláště pak podporovati muzeum v činnosti zvelebovací a propagační, podnikané ve prospěch ušlechtilé výroby.

 

Poválečný vývoj se však ubíral úplně jiným směrem. Činnost samostatných spolků, institucí a organizací přestala být věcí státního zájmu, tedy ani Společnost neměla žádnou šanci. Naděje nadešla jen nakrátko v r. 1968. Skutečnou možnost znovu ustavit společnost „přátel muzea" ve smyslu původních záměrů i stanov umožnily až změny při obnovování občanské společnosti, k nimž došlo teprve po převratu v r. 1989. Tehdy snaha lidí stejných zájmů, vedených dobrou vůlí pomáhat muzeu, vedena iniciativou osvícené ředitelky Heleny Koenigsmarkové, dala vzniknout dnešní Společnosti přátel UPM.

 

Ustavující schůze Společnosti přátel UPM se konala v lednu 1996, přičemž ustavující počet členů pro budoucí společnost soustředila již o něco dříve paní Anna Gann. Mezi prvními členy a mecenáši byli např. JUDr. Otakar Motejl, proslulí skláři Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, doc. Jana Kybalová, William Lobkowicz a další.

 

První předsedkyní společnosti byla zvolena docentka Jana Kybalová, vynikající specialistka především v oboru historické keramiky. Volba to byla šťastná, protože její obrovské znalosti, rozhled a také ovšem sama její vůdčí osobnost dokázaly Společnosti přátel UPM dát nejen kulturní náplň nesporné hodnoty, ale také neocenitelného ducha spolupráce, přátelství a vzájemného respektu.

 

Společnost je činná již patnáct let a sdružuje kromě odborníků a znalců uměleckého řemesla z řad profesionálů, sběratelů uměleckého řemesla, nábytku, kovů, skla, keramiky a porcelánu, též nadšené laiky a milovníky umění ze všech možných profesí.

 

Eva Klusáčková, Společnost UPM    (2011)